Zpráva nezávislého auditora k individuální účetní závěrce za rok 2016

Investiční portfolio Společnosti, včetně derivátů, uvedené v bodě F.3 přílohy této účetní závěrky, představuje hlavní část celkových aktiv Společnosti. Tyto investice jsou buď primárně oceněny reálnou hodnotou v souladu s IAS 39 nebo je tato reálná hodnota zveřejněna v příloze k individuální účetní závěrce. Významná část investičního portfolia se skládá z nelikvidních nebo nekótovaných nástrojů, které jsou zařazeny podle IFRS do úrovně 2 a úrovně 3. Reálné hodnoty těchto finančních nástrojů nejsou založeny na kótovaných cenách jako u nástrojů zařazených do úrovně 1, ale na oceňovacích modelech, jejichž vstupy a předpoklady buď jsou, nebo nejsou, objektivně (tržně) zjistitelné (jak je popsáno v příloze v bodě C.1.31.8 Oceňování reálnou hodnotou). Ke stanovení předpokladů a vstupů pro oceňovací modely, které slouží k určení reálné hodnoty těchto investic, je ve významné míře zapotřebí úsudek a odhad vedení Společnosti. Vzhledem k této skutečnosti je tato oblast významná pro audit účetní závěrky a vyhodnotili jsme ji jako jednu z hlavních záležitostí auditu.

Naše auditorské postupy se zabývaly jak finančními nástroji, které jsou uvedeny v reálné hodnotě ve výkazu o finanční situaci, tak těmi, které jsou vykazovány v zůstatkové (amortizované pořizovací) ceně ve výkazu o finanční situaci, ale u nichž je reálná hodnota uveřejněna v příloze účetní závěrky.

Vyhodnotili jsme způsob řízení a proces ocenění finančních nástrojů zařazených do úrovní 2 a 3. Otestovali jsme nastavení a účinnost interních kontrol nad procesem oceňování.

S pomocí našich specialistů na oceňování jsme vyhodnotili modely, vstupy a předpoklady, které společnost použila pro určení reálných hodnot. Porovnali jsme objektivně zjistitelné (tržně pozorovatelné) vstupy v oceňovacích modelech, jako jsou kótované ceny, s externě dostupnými tržními údaji s cílem posoudit, zda byly použity vhodné vstupy pro ocenění. V případě objektivně nezjistitelných vstupů jsme posoudili jejich přiměřenost za použití odborného úsudku. U vybraného vzorku finančních nástrojů jsme porovnali reálné hodnoty odvozené z našeho interního oceňovacího modelu s reálnými hodnotami stanovenými Společností. Dále jsme se zabývali přiměřeností údajů zveřejněných v účetní závěrce, které se týkají oceňování finančních nástrojů, oceňovacích metod a vstupů použitých při stanovení reálné hodnoty, a souladu zveřejněných údajů s požadavky EU-IFRS.

Předpoklady použité při výpočtu závazků z pojištění a testu postačitelnosti rezerv

Závazky z pojištění Společnosti uvedené v bodě F.10 přílohy představují významnou část závazků Společnosti. Závazky z pojistných smluv jsou oceněny v souladu s IFRS 4. V souladu s ustálenou praxí v pojišťovnictví Společnost používá pojistně-matematické modely k ověření ocenění závazků z pojistných smluv. Složitost modelů může vést k chybám v důsledku použití nedostatečných/ neúplných údajů či nesprávného nastavení nebo aplikace modelů. Ekonomické a pojistně-matematické předpoklady (uveřejněné v bodě E.7 přílohy účetní závěrky), jako investiční výnos, náklady a úrokové sazby, úmrtnost, nemocnost, očekávání ohledně vypořádání a vývoje pojistných událostí a chování pojistníků, jsou klíčové vstupy používané k určení výše těchto dlouhodobých závazků.

Tato oblast obsahuje významný podíl úsudku a odhadu vedení Společnosti ohledně nejistoty budoucích plnění, včetně načasování a výše celkového konečného vypořádání dlouhodobých závazků vůči pojistníkům a vyžaduje zapojení našich interních pojistně-matematických specialistů. Tato oblast je proto významná pro audit účetní závěrky a vyhodnotili jsme ji jako jednu z hlavních záležitostí auditu.

V rámci prováděných auditových postupů jsme využili naše pojistně-matematické specialisty. Náš audit se zaměřil na pojistně-matematické modely a/nebo na modely vyžadující významný úsudek při stanovování předpokladů, jako je úmrtnost, nemocnost a vývoj pojistných událostí.

Vyhodnotili jsme nastavení vnitřních kontrol Společnosti nad pojistně-matematickými postupy, včetně řízení a schvalovacího procesu pro nastavení ekonomických a pojistně-matematických předpokladů, a otestovali jejich provozní účinnost.

Dále jsme vyhodnotili postupy Společnosti týkající se pojistně-matematických analýz, včetně analýz srovnání odhadovaných a skutečných výsledků na základě zkušenosti v portfoliu. Pro proces nastavování předpokladů jsme vyhodnotili analýzy dosavadních historických dat provedené Společností. Naše vyhodnocení zahrnovalo i procedury ohledně zdůvodnění stanovených ekonomických a pojistně-matematických předpokladů použitých v pojistně-matematických modelech, a to včetně porovnání s ustálenou praxí v pojišťovnictví.

Vyhodnotili jsme použití pojistně-matematických předpokladů použitých v modelech, které se mohou lišit v závislosti na produktu a jeho vlastnostech a také soulad modelů s platnými účetními standardy. Dále jsme provedli auditorské postupy ověřující správnost výpočtu závazků z pojistných smluv v těchto modelech.

Ověřili jsme správnost testování postačitelnosti rezerv, což je klíčový test provedený pro kontrolu, že natvořené rezervy odpovídají očekávaným budoucím smluvním závazkům. Naše práce týkající se testů postačitelnosti zahrnuly ověření projektovaných peněžních toků a předpokladů přijatých v kontextu specifik Společnosti i ustálené praxe v pojišťovnictví.

Ověření dokumentace pro stanovení předpokladů a expertního úsudku jsou podstatnou a nedílnou součástí našeho vyhodnocení.

Dále jsme se zabývali přiměřeností údajů zveřejněných v účetní závěrce, které se týkají závazků z pojištění, a souladu zveřejněných údajů s požadavky EU-IFRS.

Implementace regulace Solventnost II

V roce 2016 musí být Společnost poprvé v souladu s požadavky regulace Solventnost II. V bodě E.10.1 účetní závěrky Společnost uveřejnila, že splňuje kapitálové požadavky dle regulace Solventnost II. Tato informace vychází z předběžného výpočtu, protože konečná solventnostní pozice dle požadavku Solventnosti II bude k dispozici až po datu účetní závěrky a bude zveřejněna jako součást zprávy o solventnosti a finanční situaci na konci května 2017.

Společnost využívá interní model pro stanovení požadavku dle regulace Solventnost II. V souladu s regulací Solventnost II, Společnost používá specifické oceňovací modely a předpoklady pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku a výkazu o finanční situaci přeceněného dle regulace Solventnost II (Market Value Balance Sheet), zejména přecenění závazků z pojistných smluv. S ohledem na složitost modelů, významnost použitých předpokladů a důležitost splnit regulatorní kapitálové požadavky jsme vyhodnotili tuto oblast jako jednu z hlavních záležitostí auditu.

Ověřili jsme, že orgán dohledu schválil použití interního modelu pro účely Solventnosti II a tento model byl Společností použit. Spolu s našimi pojistně-matematickými odborníky jsme provedli další auditové postupy na výkazu o finanční situaci přeceněného dle regulace Solventnost II (Market Value Balance Sheet), které zahrnovaly mimo jiné zhodnocení klíčových použitých předpokladů. Tyto postupy byly navrženy tak, aby ověřily, zda Společnost splňuje solventnostní požadavky tak, jak je popsáno v bodě E.10.1 účetní závěrky.

Ostatní informace

Za ostatní informace se považují informace uvedené ve výroční zprávě mimo účetní závěrku a naši zprávu auditora. Za ostatní informace odpovídá představenstvo. Součástí našich povinností souvisejících s ověřením účetní závěrky je k ostatním informacím se vyjádřit.

Jak je uvedeno v odstavci A.4 přílohy k účetní závěrce, společnost Česká pojišťovna a.s. nesestavuje k datu sestavení přiložené účetní závěrky výroční zprávu, protože příslušné informace hodlá zahrnout do konsolidované výroční zprávy. Z toho důvodu naše vyjádření k ostatním informacím není součástí této zprávy auditora.

Odpovědnost představenstva a výboru pro audit Společnosti za účetní závěrku
Představenstvo Společnosti odpovídá za sestavení účetní závěrky podávající věrný a poctivý obraz v souladu s EU-IFRS a za takový vnitřní kontrolní systém, který považuje za nezbytný pro sestavení účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné (materiální) nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou.

Při sestavování účetní závěrky je představenstvo Společnosti povinno posoudit, zda je Společnost schopna pokračovat v trvání podniku, a pokud je to relevantní, popsat v příloze účetní závěrky záležitosti týkající se trvání podniku a použití předpokladu trvání podniku při sestavení účetní závěrky, s výjimkou případů, kdy představenstvo plánuje zrušení Společnosti nebo ukončení její činnosti, resp. kdy nemá jinou reálnou možnost než tak učinit.

Za dohled nad procesem účetního výkaznictví ve Společnosti odpovídá výbor pro audit.

Odpovědnost auditora za audit účetní závěrky

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost způsobenou podvodem nebo chybou a vydat zprávu auditora obsahující náš výrok. Přiměřená míra jistoty je velká míra jistoty, nicméně není zárukou, že audit provedený v souladu s výše uvedenými předpisy ve všech případech v účetní závěrce odhalí případnou existující významnou (materiální) nesprávnost. Nesprávnosti mohou vznikat v důsledku podvodů nebo chyb a považují se za významné (materiální), pokud lze reálně předpokládat, že by jednotlivě nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé účetní závěrky na jejím základě přijmou.

Při provádění auditu v souladu s výše uvedenými předpisy je naší povinností uplatňovat během celého auditu odborný úsudek a zachovávat profesní skepticismus. Dále je naší povinností:
– Identifikovat a vyhodnotit rizika významné (materiální) nesprávnosti účetní závěrky způsobené podvodem nebo chybou, navrhnout a provést auditorské postupy reagující na tato rizika a získat dostatečné a vhodné důkazní informace, abychom na jejich základě mohli vyjádřit výrok. Riziko, že neodhalíme významnou (materiální) nesprávnost, k níž došlo v důsledku podvodu, je větší než riziko neodhalení významné (materiální) nesprávnosti způsobené chybou, protože součástí podvodu mohou být tajné dohody, falšování, úmyslná opomenutí, nepravdivá prohlášení nebo obcházení vnitřních kontrol.
– Seznámit se s vnitřním kontrolním systémem Společnosti relevantním pro audit v takovém rozsahu, abychom mohli navrhnout auditorské postupy vhodné s ohledem na dané okolnosti, nikoli abychom mohli vyjádřit názor na účinnost jejího vnitřního kontrolního systému.
– Posoudit vhodnost použitých účetních pravidel, přiměřenost provedených účetních odhadů a informace, které v této souvislosti představenstvo Společnosti uvedlo v příloze účetní závěrky.
– Posoudit vhodnost použití předpokladu trvání podniku při sestavení účetní závěrky představenstvem, a zda s ohledem na shromážděné důkazní informace existuje významná (materiální) nejistota vyplývající z událostí nebo podmínek, které mohou významně zpochybnit schopnost Společnosti pokračovat v trvání podniku. Jestliže dojdeme k závěru, že taková významná (materiální) nejistota existuje, je naší povinností upozornit v naší zprávě na informace uvedené v této souvislosti v příloze účetní závěrky, a pokud tyto informace nejsou dostatečné, vyjádřit modifikovaný výrok. Naše závěry týkající se schopnosti Společnosti pokračovat v trvání podniku vycházejí z důkazních informací, které jsme získali do data naší zprávy. Nicméně budoucí události nebo podmínky mohou vést k tomu, že Společnost ztratí schopnost pokračovat v trvání podniku.
– Vyhodnotit celkovou prezentaci, členění a obsah účetní závěrky, včetně přílohy, a dále to, zda účetní závěrka zobrazuje podkladové transakce a události způsobem, který vede k věrnému zobrazení.

Naší povinností je informovat výbor pro audit mimo jiné o plánovaném rozsahu a načasování auditu a o významných zjištěních, která jsme v jeho průběhu učinili, včetně zjištěných významných nedostatků ve vnitřním kontrolním systému.

Naší povinností je rovněž poskytnout výboru pro audit prohlášení o tom, že jsme splnili příslušné etické požadavky týkající se nezávislosti, a informovat jej o veškerých vztazích a dalších záležitostech, u nichž se lze reálně domnívat, že by mohly mít vliv na naši nezávislost, a případných souvisejících opatřeních.

Dále je naší povinností vybrat na základě záležitostí, o nichž jsme informovali výbor pro audit, ty, které jsou z hlediska auditu účetní závěrky za běžný rok nejvýznamnější, a které tudíž představují hlavní záležitosti auditu, a tyto záležitosti popsat v naší zprávě. Tato povinnost neplatí, když právní předpisy zakazují zveřejnění takové záležitosti nebo jestliže ve zcela výjimečném případě usoudíme, že bychom o dané záležitosti neměli v naší zprávě informovat, protože lze reálně očekávat, že možné negativní dopady zveřejnění převáží nad přínosem z hlediska veřejného zájmu.

Ernst & Young Audit, s.r.o.
evidenční č. 401

17. března 2017
Praha, Česká republika
 
 
 
A member firm of Ernst & Young Global Limited
Ernst & Young Audit, s.r.o. with its registered office at Na Florenci 2116/15, 110 00 Prague 1 – Nove Mesto,
has been incorporated in the Commercial Register administered by the Municipal Court in Prague,
Section C, entry no. 88504, under Identification No. 26704153.