C.5. Změny účetních postupů

C.5.1. Změny účetních postupů a prezentace účetních výkazů

Vykazování FX derivátů
Za účelem zkvalitnění prezentace účetních výkazů a sladění s reportingem skupiny Generali se Společnost rozhodla zpřesnit vykazování rentability investic a v této souvislosti upravila prezentaci cizoměnových (FX) derivátů (s výjimkou těch, kde je nositelem investičního rizika pojistník) ve výkazu zisku a ztráty. Výsledek z těchto cizoměnových (FX) derivátů, který byl původně vykázán v rámci Realizovaných a nerealizovaných zisků a ztrát z derivátů, které jsou součástí Čistých výnosů/nákladů z finančních aktiv přeceněných do výkazu zisků a ztrát, byl převeden do Kurzových zisků a ztrát, a to jak realizovaných, tak nerealizovaných (součást položky Příjmy a ostatní náklady vykázané ve výkazu zisku a ztrát).

Vykazování ostatních výnosů a ostatních nákladů
Rozsah služeb, které Společnost nakupuje a dále vyúčtovává svým dceřiným společnostem a ostatním společnostem v rámci skupiny GCEE, vzrostl. V minulých letech byly náklady na služby a výnosy z přefakturace vykazovány ve výkazu zisků a ztrát na netto bázi. Aby zlepšila prezentaci ve Výkazu o finanční situaci, rozhodla se Společnost změnit způsob vykazování. Náklady spojené se sdílenými službami jsou vykazovány jako součást Ostatních nákladů. Výnosy z těchto služeb přefakturované na ostatní společnosti jsou vykazovány jako součást Ostatních výnosů.

Společnost provedla retrospektivní úpravu výkazu zisků a ztrát. Žádná ze změn neovlivnila výkaz finanční pozice. Vliv na výkaz zisků a ztrát je znázorněn v tabulce v sekci C.5.2.

C.5.2. Úpravy chyb minulých let

Společnost chybně vypočítala odměnu za pojištění odpovědnosti poskytované zaměstnavatelem, které Společnost poskytuje na pokyn státu. Oprava částky, která byla v roce 2015 retrospektivně zaúčtována do výkazu zisků a ztrát, představuje snížení ostatních výnosů v hodnotě 68 milionů Kč a zvýšení závazků v téže hodnotě.

Chyba rovněž ovlivnila výkaz finanční pozice roku 2015. Zároveň neměla dopad na výkaz finanční pozice roku 2014, a proto nejsou stavy roku 2014 uvedeny.

Změnu v prezentaci účetních výkazů shrnuje následující tabulka:

XLS

C.5.3. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které jsou pro Společnost relevantní a byly nově aplikovány v daném účetním období

Od 1. ledna 2016 nejsou závazné žádné novely a interpretace stávajících standardů, které by byly pro Společnost relevantní a které by měla nově aplikovat.

C.5.4. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které nejsou pro účetní závěrku Společnosti relevantní

Novela IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později

Novela IAS 1 Iniciativa týkající se informací v příloze (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Smyslem novely IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky není změnit, ale pouze zpřesnit některá stávající ustanovení IAS 1. Novela i) zpřesňuje požadavky IAS 1 týkající se významnosti; ii) stanoví, že jednotlivé řádky výkazu zisku a ztráty, výkazu o ostatním úplném výsledku a rozvahy lze podle potřeby rozdělovat; iii) vysvětluje, že pořadí, v jakém jsou informace uváděny v příloze účetní závěrky, je věcí odborného úsudku účetní jednotky; iv) stanoví, že podíl účetní jednotky na ostatním úplném výsledku přidružených nebo společných podniků, které jsou do účetních výkazů zahrnuty metodou ekvivalence, se musí vykazovat agregovaně na jednom řádku a dále rozčlenit na položky, které následně budou, resp. nebudou převedeny do výkazu zisku a ztráty.

Novela rovněž zpřesňuje požadavky na vykazování dalších mezisoučtů ve výkazu o finanční situaci a ve výkazu zisku a ztráty, resp. ve výkazu o ostatním úplném výsledku.

Novela IAS 16 a IAS 38 Přijatelné metody odpisování hmotného a nehmotného majetku – novela IAS 16 a IAS 38 (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Novela vysvětluje princip definovaný v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva, podle nějž výnosy odrážejí model ekonomických užitků plynoucích z provozování podniku (jehož je dané aktivum součástí), nikoli ekonomické užitky spotřebované používáním aktiva. Metodu odpisování založenou na výnosech proto není možné pro dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy a zařízení) používat vůbec a pro nehmotný majetek jen v omezených případech.

Novela IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)

Novela IAS 19 Definovaný plán odměňování: příspěvek zaměstnanců
IAS 19 vyžaduje od společnosti zvážení příspěvku zaměstnanců nebo třetích stran při účtování definovaného plánu odměňování. V případě, že se jedná o příspěvky za služby, měly by být připsány k období této služby jako záporný benefit. Tato úprava upřesňuje případy, kdy je výše příspěvku nezávislá na počtu let této služby, Společnost pak může uznat takové příspěvky jako snížení nákladů na služby za období, kdy je služba využita, místo alokování na období, ke kterému se vztahuje. Tato novela je platná pro roční období začínající 1. července 2014 a později (EU: 1. únor 2015). Tato novela není relevantní pro Skupinu vzhledem k tomu, že žádná ze společností Skupiny nemá definovaný plán odměňování s příspěvky zaměstnanců nebo třetích stran.

Novela IAS 27 Ekvivalenční metoda v individuální účetní závěrce (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později, dřívější aplikace je možná)

Roční inovace IFRS, cyklus 2010–2012
Za roky 2010–2012 IASB vydala sedm novel k šesti standardům (IFRS 2, IFRS 3, IFRS 8, IAS 16, IAS 38 a IAS 24), jež zahrnovaly novelu k IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou. Novela k IFRS 13 je platná okamžitě, ostatní novely jsou platné od 1. července 2014 (EU: 1. února 2015). Novela upřesňuje, že u Basis for Conclusions mohou být krátkodobé pohledávky a závazky bez daného úroku oceňovány ve fakturované hodnotě, pokud je efekt diskontování nemateriální. Tato novela k IFRS 13 nemá na Skupinu žádný vliv.

Roční inovace IFRS, cyklus 2012–2014
V září 2014 vydala IASB další soubor revizí, a to za roky 2012–2014. Soubor obsahuje pět novel čtyř standardů – IFRS 5, IFRS 7, IAS 19 a IAS 34. Změny jsou závazné od 1. ledna 2016. Dřívější aplikace je možná v případě, že je tato informace uvedena v příloze účetní závěrky.

C.5.5. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které budou pro účetní závěrku Společnosti relevantní, ale zatím nejsou závazné

Níže uvedené nové standardy, novely a interpretace existujících standardů budou pro Společnost závazné od účetního období začínajícího 1. ledna 2016 nebo později. Společnost je neimplementovala před termínem jejich závazné účinnosti.

IFRS 9 Finanční nástroje (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později, dřívější aplikace je možná, standard zatím nebyl schválen EU)

V červenci 2015 se IASB rozhodla upravit IFRS 4. Na základě úpravy by účetní jednotky při splnění určitých podmínek nemusely rozdíl mezi částkami účtovanými do výsledku hospodaření podle IFRS 9 a podle IAS 39 vykazovat v ostatním úplném výsledku, ale ve výsledku hospodaření.

V září 2015 IASB rozhodla, že navrhne balíček dočasných opatření, jimiž se ošetří aplikace nového standardu upravujícího finanční nástroje (IFRS 9) před termínem závazné platnosti nového standardu o pojistných smlouvách.

Účetní jednotka může uplatnit dočasnou výjimku z IFRS 9 pro roční období počínající od 1. ledna 2018. Účetní jednotka může začít uplatňovat tzv. „overlay approach“, pokud aplikuje IFRS 9 poprvé. V průběhu roku 2016 Skupina posoudila dodatky a došla k závěru, že k 31. prosinci 2016 jsou její aktivity převážně spojeny s pojišťovnictvím. Skupina má v úmyslu aplikovat dočasnou výjimku v reportingovém období od 1. ledna 2018.

IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky včetně Přijatelných metodik k IFRS 15 vydaných v dubnu 2016 (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později – zatím neschváleno EU)
IFRS 15 nahrazuje všechna dosavadní ustanovení Mezinárodních účetních standardů týkající se výnosů (IAS 11 Smlouvy o zhotovení,
IAS 18 Výnosy, IFRIC 13 Zákaznické věrnostní programy, IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí, IFRIC 18 Převody aktiv od zákazníků a SIC 31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní služby) a upravuje veškeré výnosy ze smluv se zákazníky. Definuje rovněž model účtování a oceňování v případě prodeje některých nefinančních aktiv, včetně pozemků a zařízení a nehmotných aktiv. Standard stanoví principy, jimiž se účetní jednotka řídí při oceňování a účtování výnosů. Základním principem je, že účetní jednotka zaúčtuje výnosy v částce předpokládané protihodnoty, kterou by měla podle očekávání obdržet za zboží převedené na zákazníka, resp. za služby mu poskytnuté.

IFRS 16 Leasing (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2019 a později – zatím neschváleno EU)
Nový standard inovuje přístup k leasingu, který se nově vykáže ve výkazu o finanční pozici, a tím zlepší přehled o aktivech a pasivech společnosti. IFRS 16 ruší rozdíl mezi operativním a finančním leasingem, jelikož požaduje, aby se se všemi kontrakty zacházelo jako při finančním leasingu. Krátkodobé kontrakty (12 měsíců) a kontrakty, jež zahrnují předměty s nízkou hodnotou (např.notebooky), jsou z toho vynechány. Nový standard vejde v platnost 1. ledna 2019. Dřívější aplikace je možná v případě, že je současně aplikován standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. Novým standardem IFRS 16 bude nahrazen stávající IAS 17.

Novela IFRS 2 Klasifikace a oceňování úhrad vázaných na akcie (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později)

Novela IAS 7 Iniciativa týkající se informací v účetní závěrce (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2017 a později)
Novela požaduje, aby v příloze k účetní závěrce byly uvedeny informace, které jejím uživatelům umožní posoudit změny závazků z financování.

Společnost v současné době posuzuje dopad výše uvedených standardů a možný termín jejich implementace. O jejich aplikaci před termínem závazné účinnosti neuvažuje.

C.5.6. Standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které zatím nejsou závazné a nejsou pro účetní závěrku
Společnosti relevantní

Novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční jednotky: Uplatňování výjimky z konsolidace – novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Smyslem novely je odstranit problémy, které se objevily v souvislosti s výjimkou pro investiční jednotky podle IFRS 10. Novela vysvětluje, že výjimka z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku (odstavec 4, IFRS 10) se na mateřskou společnost, která je dceřinou společností investiční jednotky, vztahuje v případě, že investiční jednotka oceňuje všechny své dceřiné společnosti reálnou hodnotou.

Novela IAS 12 Účtování odložených daňových pohledávek z nerealizovaných ztrát (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2017 a později – dosud neschváleno EU)
Novela objasňuje účtování odložené daňové pohledávky související s dluhovým instrumentem oceněným v reálné hodnotě.

Novela IAS 40 Převody investičního majetku (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později)
SNovela objasňuje, kdy má účetní jednotka přeúčtovat majetek do nebo z kategorie investičního majetku. Úprava též zahrnuje majetek
ve výstavbě nebo ve vývoji. Novela stanovuje, že změna v užívání nastane, pokud majetek splní nebo přestane splňovat definici investičního majetku a změnu v užívání lze doložit. Pouhá změna záměru vedení společnosti ohledně užívání majetku neposkytuje důkaz o změně užívání.

Účetní jednotka by měla zohlednit novelu prospektivně, tedy před změnami, které nastanou k datu začátku účetního období, ve kterém účetní jednotka poprvé uplatní novelu, nebo po něm. K tomuto datu by účetní jednotka měla přehodnotit klasifikaci drženého majetku, a pokud je to relevantní, přeřadit majetek podle okolností známých k příslušnému datu. Retrospektivní uplatnění je podle IAS 8 povoleno pouze v případě, že to lze provést bez zpětných úprav. Předčasné uplatnění je povoleno a musí být uvedeno v příloze.

IFRIC Interpretace 22 Cizoměnové transakce a zálohy („Foreign Currency Transactions and Advance Consideration“, závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později)
Interpretace uvádí, že určení měnového kurzu pro původní zaúčtování aktiva, nákladu nebo výnosu (nebo jeho části) k odúčtování nepeněžního aktiva či nepeněžního závazku spojeného s uznáním zálohy je rozhodným datem transakce, kdy účetní jednotka původně zaúčtuje nepeněžní aktivum či nepeněžní závazek vyplývající ze zálohy. Pokud proběhne více odchozích či příchozích zálohových plateb, musí účetní jednotka určit datum pro každou transakci zvlášť.

Účetní jednotky mohou uplatnit dodatky na plně retrospektivní bázi. Případně může účetní jednotka rámcově použít interpretaci prospektivně pro všechna aktiva, náklady a výnosy, které jsou zaúčtované v den nebo po dni (i) začátku účetního období, ve kterém účetní jednotka poprvé použila interpretaci, nebo (ii) začátku předchozího účetního období vykazovaného jako srovnávací období ve finančních výkazech za účetní období, ve kterém účetní jednotka poprvé použije interpretaci. Předčasné uplatnění interpretace je povoleno a musí být uvedeno v příloze.

Roční inovace 2014–2016
V cyklu roční inovace 2014–2016 vydala IASB v prosinci 2016 dodatky ke třem standardům (IFRS 12, IFRS 1 a IAS 28). Změny jsou platné od 1. ledna 2017 pro IFRS 12 a od 1. ledna 2018 pro dodatky zbylých dvou standardů. Předčasná implementace je povolena pro dodatky k IAS 38 a musí být uvedena v příloze.

C.5.7. Návrh novely IFRS 4 – Pojistné smlouvy (IFRS 17)

IASB zveřejnila 20. června 2013 revidovaný pracovní návrh novelizovaného standardu, který bude komplexně upravovat problematiku vykazování a oceňování pojistných smluv, včetně informací, jež budou účetní jednotky povinny o těchto smlouvách zveřejňovat v příloze účetní závěrky.

Návrh převzal definici pojistné smlouvy ze současného standardu IFRS 4, ale mění rozsah jeho působnosti: novelizovaný standard se už nebude vztahovat na smlouvy s pevnou cenou, ale do jeho působnosti naopak budou zahrnuty některé smlouvy o finančních zárukách.

Návrh vyžaduje, aby pojistitel oceňoval své pojistné smlouvy oceňovacím modelem na bázi současné hodnoty. Ocenění je postaveno na základě následujících vstupů: současný, nezaujatý a ziskem vážený průměr budoucích peněžních toků očekávaných po splnění smlouvy; časová hodnota peněz; explicitní zohlednění rizika a smluvní marže stanovené tak, že žádný zisk není vykázán okamžitě při uzavření pojistné smlouvy.